Co je to formát RAW?

Abychom pochopili co to vlastně formát RAW je, musíme se nejdříve zamyslet nad tím, jak v digitálním fotoaparátu funguje snímací čip. V tomto případě nám je i vcelku jedno, jestli se jedná o snímač typu CCD, nebo CMOS. Představme si čip jako soustavu miniaturních měřičů světla (častěji se jim říká pixely), přičemž před každým z nich je umístěn barevný filtr – nejčastěji červený, zelený, nebo modrý. Obraz, respektive fotografie tedy vzniká až vzájemným porovnáním hodnot z jednotlivých měřičů, z čehož vzniká soubor v obrazovém formátu.    

Všechny výpočty, které jsou ke vzniku fotografie potřeba, tedy probíhají přímo ve fotoaparátu. A zde se dostáváme k prvnímu velkému problému – fotoaparáty, a ty kompaktní obzvlášť, disponují pouze malým a nepříliš výkonným procesorem, výsledný přepočet tak nemusí být, a zpravidla také nebývá, příliš kvalitní. Možností jak tuto konverzi obejít, a nenechat výsledek na malém a nevýkonném procesoru fotoaparátu, je uložit lze veškeré výsledky z jednotlivých měřičů světla přesměrovat ne do procesoru fotoaparátu, ale do zvláštního souboru, kde budou zaznamenány.

Tento soubor je následně možné pomocí speciálních nástrojů manuálně upravovat a vlastnoručně si tak zvolit výslednou podobu fotografie. Soubor, který obsahuje výsledky z jednotlivých měřičů světla z čipu, byl pojmenován RAW a vzhledem k předchozí charakteristice je jasné také proč mu bylo přiděleno právě toto jméno.

Ve zkratce řečeno, formát RAW je tak způsob, díky kterému získáte velké, a prakticky nedestruktivní, možnosti počítačových fotografických úprav. Jistě, lze namítnou, že například ve Photoshopu lze prakticky neomezeně upravovat i fotografie ve formátu JPEG, ten hlavní rozdíl ale tkví ve slově „nedestruktivní.“ Ne, že by úpravy v Camera RAW (součást Photoshopu určená na konverze formátu RAW), nebo relativně novém nástroji Lightroom 2.0 byly absolutně nedestruktivní, v porovnání s úpravami JPEGu je ale snížení kvality naprosto zanedbatelné. Nehledě na to, že práce v již zmíněném nástroji Lightroom 2.0 umožňuje použít některé funkce, které při editaci formátu JPEG k dispozici nejsou, a které mají na výsledný obrázek výrazný vliv.

Nevýhody formátu RAW

Ovšem jak už to bývá, nic není ideální, a tak i formát RAW má pár nevýhod. Předně schopnost focení do tohoto formátu má jen úzké spektrum především profesionálních a poloprofesionálních fotoaparátů. U kompaktních přístrojů se sice výjimečně vyskytuje, jedná se ale spíš o raritu. Dostupnost formátu RAW je tak problém číslo jedna.

Dalším problémem je velikost souboru ve formátu RAW. Jestliže má klasická fotografie ve formátu JPEG velikost několik megabajtů, u souboru RAW musíme počítat s několikanásobkem tohoto čísla. Vzhledem k tomu, že jsou dnes na trhu běžně k dostání paměťové karty s kapacitou i 32 GB, zdálo by se, že tento problém padá, to ale bohužel není pravda. Velikost paměťové karty je jen jeden údaj, pro fotografa je ale daleko podstatnější rychlost, kterou je karta schopna přijímat a zapisovat data. Není nic horšího, než čekání, kdy fotoaparát zapisuje právě zaznamenaná data a Vám unikají další kvalitní fotografie.

Ty lepší velkokapacitní paměťové karty pracují dnes s rychlostí zápisu okolo 20 MB/s, což je více než dostatečné pro jakékoliv, i sekvenční, focení do formátu JPEG. Pro jednotlivé focení do formátu RAW je tato rychlost sice dostatečná, ale na sekvenční snímání je pořád moc malá.

Třetím, a pravděpodobně také nejvýznamnějším problémem formátu RAW, je nutnost všechny fotografie manuálně převést do formátu JPEG. Ono budete-li potřebovat převést několik málo fotografií, čas a chuť se na to vždy najde a nebude to velký problém. Ovšem ve chvíli, kdy celé odpoledne fotíte do formátu RAW, bude Vám trvat dlouhou dobu, než převedete byť i jen ty nejzdařilejší fotografie. A často, vzhledem k pocitu „už to chci mít hotové, ať můžu dělat něco jiného,“ dochází k upřednostnění rychlosti převodu před kvalitním výstupem, jehož zpracování ovšem trvá déle. Rozhodně se tak nevyplatí fotit pouze do formátu RAW, velmi pravděpodobně se totiž k editaci velkého množství podobných fotografií už nikdy nevrátíte.

Konverzní nástroj Adobe Lightroom

V úvodu tohoto článku bylo zmíněno, že pro převod formátu RAW na klasický JPEG, je nutné použít specializovaný software. Pravděpodobně nejznámějším zástupcem v této oblasti je Adobe Lightroom, případné již léty praxe prověřený Photoshop, taktéž od společnosti Adobe. Alternativy existují a není jich málo, na druhou stranu doporučuji používat osvědčené nástroje, u kterých máte záruku dobrého výsledku. Své vlastní konverzní programy nabízí také prakticky každý větší výrobce digitálních zrcadlovek. U Nikonu se tak setkáme s Nikon Capture NX, Canon nabízí Canon Digital Photo a podobně tomu je i u dalších společností.

To, že výrobci digitálních fotoaparátů nabízí svůj vlastní poloprofesionální editační software, má své opodstatnění. Pouze oni jsou totiž nejlépe obeznámeni s optimálním procesem konverze pro jejich fotoaparáty, a proto se tento software také řadí mezi ty lepší na trhu. Nevýhodou ovšem je, že software od jednoho výrobce lze použít pouze na fotografie pořízené jeho fotoaparátem, výjimečně dokonce jen s určitými modely. Například Nikon Capture NX pracuje pouze s formátem NEF, což je verze formátu RAW společnosti Nikon.

Popis technik na téma „jak správně převést fotografii z RAW do JPEG“ není tématem na článek, ale spíše na dlouhodobý specializovaný blog, nebo ještě lépe na přednášku. Prakticky všechny výše zmíněné nástroje jsou velmi kvalitními zástupci kategorie konverzního softwaru a práce s nimi není jednoduchá. O to těžší je také naučit se nastavovat jednotlivé hodnoty individuálně pro každou fotografii.

Autor článku: Petr Švec