Dvacet let Adobe Photoshopu

Photoshop se stane součástí života každého grafika od chvíle, kdy poprvé vezme do ruky myš. Dvacátého února 2010 oslavil Photoshop své dvacáté narozeniny. Při této příležitosti jsme pro vás připravili průřez vývojem tohoto známého programu od jeho skromných začátků až po současnost. Chcete-li, zavzpomínejte si s námi. U každé verze zmiňujeme nejvýznačnější funkce, kterou přinesla, a zároveň si nemůžeme nepoložit otázku „jak mohl Photoshop existovat bez této funkce?“

Photoshop: počátky

Glen Knoll byl vysokoškolským profesorem, který měl dva syny a dva koníčky: počítače a fotografování. V suterénu měl temnou komoru a také počítač Apple II Plus, na kterém po večerech pokračoval ve své práci pro univerzitu. Thomas Knoll zdědil po otci lásku k fotografování a jeho bratr John si koupil jeden z prvních počítačů Mac, které tehdy byly k mání.

Střih do roku 1987: Thomas Knoll studuje techniku na michiganské univerzitě, jeho bratr pracuje ve firmě Industrial Light and Magic. Thomas píše prográmek pro převod černobílých obrazů ze svého monitoru na stupně šedi. Prográmek fungoval a Thomas Knoll píše další. Brzy vytvořil řadu programů pro aplikování fotografických efektů na digitální obrázky.

Když je viděl jeho bratr John, doporučil mu, aby z jednotlivých prográmků sestavil plně funkční obrazový editor. Kombinace Thomasových programovacích schopností a Johnovy pragramatičnosti vedla k tomu, že bratři začali úzce spolupracovat a vyvinuli další funkce, kterými vylepšili původní aplikaci. Bratři tak v roce 1988 dokončili program, který nazvali „Image Pro“. John navrh, aby Image Pro začali nabízet jako komerční aplikaci.

Během dalších šesti měsíců se bratři Knolové dohodli na spolupráci s výrobcem skenerů, firmou Barneyscan. Ta koupila 200 kopií programu a dodávala je svým zákazníkům ke skenerům.

Knollové se také pokoušeli spojit s firmami Supermac a Aldus, ale v obou případech byli odmítnuti. Toho měl zejména Aldus později hořce litovat.

Krátce poté bratři trefili do černého, když se dohodli se společností Adobe na licenčním partnerství, na jehož základě se jejich software začal dodávat do světa ve velkém.

Je únor 1990 a Photoshop 1.0 jde do světa.

Photoshop v toku času: verze se mění

Zmíníme hlavní změny v každé z verzí i některé drobná vylepšení, která stojí za zmínku. Nehrajeme si na katalog verzí, spíš se pokusíme vám – pamětníkům – osvěžit vzpomínky, které máte možná zasunuté v paměti a překryté zkušeností s aktuální verzí, kterou právě používáte.

1990 – Photoshop 1.0

John Knoll, Thomasův bratr, napsal „speciální efekty“ na které se v Adobe mračili a považovali je za něco jen „na efekt“. Thomas a John je tedy vpašovali do Photoshopu ve formě pluginů (zásuvných modulů). Zásuvné moduly se staly polem pro vývojáře doplňků, kterými už po dvě desetiletí rozšiřují možnosti populárního programu.

John a lidé z Adobe neustále tlačili na Thomase, aby svůj produkt zdokonalil ještě předtím, než jej začnou dodávat zákazníkům.

Na úvodní obrazovce první verze Photoshopu se objevují jen čtyři jména programátorů. U dalších verzí se tento seznam rozrůstá a v několika posledních verzích se na úvodní obrazovce už objevuje jen několik nejvýznačnějších VIP jmen.

1991 – Photoshop 2.0

Photoshop 2.0 přinesl funkci Cesta (Path), který uživatelům umožnil snadnější „označení“ důležitého objektu na snímku a také dovolil uložení cesty pro další použití. Tuto funkce dodal druhý programátor Mark Hamburg, kterého si Adobe najalo na vývoj aplikace. Do verze 2.0 byl jediným vývojářem Thomas Knoll. Mark, přezdívaný „Path Man“, rovněž naprogramoval nástroj Pero (Pen), přidal možnost rozrastrování vektorových souborů z Illustratoru a podporu barevného režimu CMYK, který Photoshopu otevřel dveře do tiskového průmyslu.

Photoshop 2.0 tehdy vyžadoval 4 MB paměti RAM, což citelně přispělo ke stabilitě aplikace.

V roce 1992 byl program upgradován na verzi 2.5, která stojí za zmínku proto, že byla první verzí také pro operační systém Windows. Kromě toho přinesla mj. podporu pro 16bitové soubory či ovládání pomocí paletek.

1994 – Photoshop 3.0

Bombou ve Photoshopu 3.0 byly Vrstvy. Vrstvy byly a dosud jsou nezbytností pro jakýkoli jen malinko složitější design. Než byly zavedeny, grafici pracovali v jediné vrstvě (dovedete si to dnes představit?) a byli nuceni v průběhu práce ukládat různé verze souboru, aby se mohli vracet zpět, pokud se jim jejich výtvor tak úplně nelíbil. To je s vrstvami prakticky zbytečné.

Za vývoj vrstev byl odpovědný Thomas Knoll, původní tvůrce programu. Ostatní vývojáři se podíleli na vylepšení výkonu aplikace na tehdy nových počítačích Power Mac a také na verzi pro Windows, poprvé se objevili také třeba dokovací paletky.

1996 – Photoshop 4.0 Vrstvy úprav a makra: dvě novinky, které stojí za zmínku u Photoshopu 4.

Vrstvy úprav (Adjustment layers) umožňují na vrstvu nebo na skupinu vrstev použít efekt bez zásahu do obrazových dat těchto vrstev. Makra, neboli Akce, jak se nazývají v terminologii Photoshopu, umožňují zaznamenat sled operací do jednoho příkazu a ten pak použít na jiné soubor nebo jejich sady. Grafici tak při opakovaných operacích ušetří obrovské množství času.

U Photoshop 4 došlo také ke sjednocení uživatelského rozhraní s ostatními aplikacemi Adobe. Přestože loajální uživatelé Photoshopu tuto změnu přijímali zpočátku s rozpaky, nic to nemění na faktu, že sjednocené ovládání přináší rychlejší osvojení více programů najednou.

1998 – Photoshop 5.0

Dvě nejdůležitější novinky, které přinesl Photoshop 5, byl editovatelný text a vícenásobné „Zpět“ prostřednictvím paletky Historie.

Přidat do obrázku text bylo možné už v předchozích verzích Photoshopu, ale text se hned rozrastroval, a tak už nebylo možné jej dále upravovat. Výhody možnosti vrátit se o řadů kroku zpět v paletce Historie asi není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat.

Pětka také přinesla správu barev. Podobně jako mnoho jiných významných novinek i tato rozdělila uživatele na dva tábory – ty, kteří ji nadšeně vítali, a ty, kteří ji stejně vehementně odmítali. Tak jako tak, správa barev umožňuje řídit barvy nativně přímo v aplikaci a nenutí k používání nástrojů od třetích stran. Pro pořádek zmiňme, že vývojáři brzy po řadě stížností od uživatelů odstranili automatickou konverzi barev při otevření souboru.

2000 – Photoshop 6.0

Styly vrstev zavedené ve Photoshopu 6 znamenaly velké zjednodušení práce s vrstvami. V této verzi rovněž přibyla možnost kreslit do bitmapových obrázků také vektorové tvary, například šipky. Součástí programu byla paletka s knihovnou nejběžnějších tvarů jako jsou obdélníky, mnohoúhelníky, ovály či různé typy čar.

Text je od té doby možné psát přímo do plochy obrazu bez nutnosti jej nejprve vepsat do textového pole. Poprvé se v této verzi objevily funkce pro složitější práci s více vrstvami – jako například režimy prolnutí. Také ořezový nástroj se osamostatnil (dříve bylo potřeba nejprve ořez vyznačit nástrojem pro výběr), čímž umožnil své snazší použití.

2002 – Photoshop 7.0

Zatímco předchozí verze reagovaly ve značné míře na poptávku pro grafiku spíše webovou, verze 7 zase začala Photoshop více vracet tradiční fotografické tvorbě. Byly v ní uvedeny fotografické retušovací nástroje – Retušovací štětec a Záplata, které velmi urychlují retuše drobných vad na snímku (např. pih nebo pupínků na pleti) i rozsáhlejších oblastí obrázku.

Sedmička také přinesla Prohlížeč souborů, který umožňuje snadno procházet soubory a složky, používat metadata a klíčová slova k vyhledání souboru nebo dávkově přejmenovávat rozsáhlé sady souborů.

Umožnila rovněž ukládání pracovních ploch pro různé typy úloh. Změny zaznamenala také práce se štětci, která byla obohacena o možnost vytvářet uživatelské štětce.

Významná vylepšení se odehrála pod kapotou. Sedmička byla optimalizována pro Mac OS X, díky čemuž prakticky přestala padat při zpracování velkých souborů.

2003 – Photoshop CS

Od této chvíle se přestal Photoshop označovat číselnou řadou své verze. V té době totiž společnost Adobe uvedla integrovanou sadu aplikací pod názvem Creative Suite a Photoshop i další aplikace, v ní obsažené, se začaly označovat zkratkou CS (později CS2, CS3 atd.).

Zajímavostí verze CS je zavedení systému ochrany proti padělání bankovek, tzv. CDS (counterfeit deterrence system), který rozpozná ochranné prvky na bankovkách a odmítne se souborem pracovat. Novinkou této verze bylo také skriptování v různých skriptovacích jazycích, včetně JavaScriptu.

Photoshop CS zavedl rovněž Skupiny vrstev, což uživatelům umožnilo seskupovat vrstvy a na celou skupinu pak používat efekty či styly. Vylepšení doznal i Prohlížeč souborů, díky čemuž dále zjednodušil práci se soubory; tato verze přinesla fotografům také lepší zpracování rozsáhlých 16-bitových souborů.

2005 – Photoshop CS2

Nástroj pro odstranění červených očí, původně integrovaný do odlehčené verze Photoshop Elements, se stal natolik populární, že jej Adobe posléze začlenila i do nové verze „dospělého“ Photoshopu CS2.

Pro fotografy architektury se stala užitečnou nová funkce pro editaci ploch v perspektivě, Úběžný bod. Photoshop CS2 doznal řady změn v uživatelském rozhraní, na což si někteří skalní uživatelé zpočátku nemohli zvyknout. Jeden z nich dokonce napsal do jednoho časopisu sloupek s názvem „Kde mám své věci?“.

Verze CS2 zavedla další novinku, Inteligentní objekty. Díky jejich použití neztrácí vložené vektorové nebo rastrové objekty kvalitu ani po opakovaných transformacích.

2007 – Photoshop CS3

Významným vylepšením tohoto vydání z roku 2007 byl rychlejší náběh aplikace. Kromě nových funkcí přinesla tato verze i dlouhou řadu vylepšení či dotažení funkcí stávajících.

Jako reakci na rozvoj mobilních telefonů a dalších mobilních zařízení vývojáři Adobe přinesli do Photoshopu (a dalších aplikací rodiny CS3) komponentu Device Central, jakýsi emulátor mobilních zařízení. Ta umožňovala vývojářům aplikací pro mobily navrhovat a ladit grafiku a aplikací pro konkrétní modely.

Photoshop CS3 přišel s vylepšeným modulem Camera Raw, novým nástrojem pro rychlý výběr či zdokonalením celkem běžných funkcí jako úprava jasu a kontrastu nebo převodu barevných obrazů na černobílé.

Verze CS3 se jako první začala dodávat ve dvou edicích: Standard a Extended. Verze Extended cílila na uživatele, kteří se zabývají videem nebo návrhem ve 3D, ale také na vědecké využití. Photoshop byl optimalizován pro počítače Mac s procesory Intel, ale zkrátka nepřišly ani uživatelé Windows – i tam došlo ke zvýšení výkonu.

2008 – Photoshop CS4

Díky využití výkonu grafických karet přinesl Photoshop CS4 dramatické zrychlení zoomování a posunu do jiné části obrazu, zejména u velmi objemných souborů. Práci s maskami významně urychlují a zjednodušují nové panely Masky a Přizpůsobení. Nová práce s maskami dovoluje také daleko přesnější nastavování okraje masek.

Ve verzi CS4 došlo ke značnému zjednodušení uživatelského rozhraní. Aplikace podporuje ukotvování otevřených souborů do záložek podobně, jako to známe z webových prohlížečů, přidán byl také pruh s volbami aktuálně zvoleného nástroje. Došlo také k velmi podstatnému vylepšení barevných korekcí.

Kde je Knollům dnes konec?

Thomas Knoll

Thomas stál v čele vývojového týmu Photoshopu až do verze CS4. Poté se stal vedoucím týmu vývoje modulu Camera Raw, který usiluje o sjednocení formátů Camera Raw z různých modelů fotoaparátů.

John Knoll

John dosud pracuje v Industrial Light and Magic jako supervisor vizuálních efektů. V této funkci se podílel mj. na filmech Star Wars, StarTrek nebo Piráti z Karibiku.

Glenn Knoll

Jejich otec Glenn Knoll stále vyučuje na University od Michigan.

Popřejme tedy Photoshopu všechno nejlepší k jeho kulatým narozeninám.